Rekonstrukce s respektem

Jedním z hlavních cílů rekonstrukce bylo vpustit světlo hlouběji do dispozic, především do tmavé vstupní haly se schodištěm.  Dům, kde se byt nachází byl původně  postaven pro zaměstnance Fakulty stavební ČVUT a mnozí z nich se na projektu přímo podíleli. Vnuk jednoho z autorů architekta Václava Čekana je nynějším obyvatelem mezonetového bytu, proto se práce nesla v duchu respektu a vzpomínek, kterých je byt plný.

RESPEKT

Tři bytové domy na náměstí Na Santince jsou nepřehlédnutelné modernisticky pojaté věžáky z let 1969-1978, které bývají nazývány „jedním z největších úspěchů socialistického bydlení“. Domy byly stavěny pro zaměstnance Fakulty stavební ČVUT a mnozí z nich se na projektu přímo podíleli, což vedlo k vysoké kvalitě zpracování a nadstandartnímu architektonickému řešení. Vnuk jednoho z autorů architekta Václava Čekana je nynějším obyvatelem mezonetového bytu, proto se práce nesla v duchu respektu a vzpomínek, kterých je byt plný. Původní vzhled bytu připomíná břidlicový obklad, autentické kousky nábytku, repasované ocelové zárubně i stará trumpeta na zdi. Vybavení bytu tak sice není standartně dokonalé, ale vypráví příběh bytu, který rekonstrukcí dostal nový život, prostor pro další generaci.

Propojení obytného prostoru s jídelnou a kuchyní otevřelo dispozici, propustilo světlo a zvětšilo užitný prostor.

V obytné části zůstal historický břidlicový obklad, komoda pod televizí, konferenční stolek i stojací lampa Napako podle návrhu Josefa Hůrky.

PROPOJENÍ

Progresivní konstrukční řešení domu umožnilo otevření dispozice na velkorysý centrální prostor, který plyne do dalších pokojů a citlivě propojuje původní prvky s novými. Kromě propojení dispozice je prostor sjednocen podlahou a provázán opakujícími se materiály a prvky v obou patrech.

Konstrukce domu umožnila otevřenou dispozici a vpuštění světla do vstupní části bytu a na schodiště.

V předsíni byla při rekonstrukcí doplněna zaoblená šatna.

SVĚTLO

Jedním z hlavních cílů rekonstrukce bylo vpustit světlo hlouběji do dispozic, především do tmavé vstupní haly se schodištěm. Úpravou dispozice došlo k vytvoření jednotného prosvětleného prostoru, kde převládají světlé barvy a čisté linie. Luxfery v horní koupelně mají stejný úkol – propustit jižní slunce shora na schodiště.

Vstupní prostor se otevírá do obytného prostoru. Na tomto čestném místě visí trubka po dědečkovi - architektovi Václavu Čekanovi, který byl projektantem původního domu ze 70.let.

VÝHLED

Výhledy do okolí jsou luxusem tohoto bytu, jeho okny člověk prohlíží knihu té nejlepší české architektury – Janák, Gočár, Žák, ale i Lábus, Fiala, Střítecký, Šrámková.  Průhledy společným prostorem umožnily propojení výhledů, které na sebe nyní navazují a dotvářejí atmosféru bytu podle aktuálního ročního období.

Probouráním kuchyně a obývacího pokoje vznikl prostor osvětlený ze dvou světový stran a s panoramatickým výhledem po okolí.

Menší ložnice vyžadovala vynalézavé řešení šatních skříní. Ty nebyly vyráběné na míru, ale jsou sestaveny ze systému Platsa z Ikea.

FUNKČNOST

Otevřený interiér přesto skrývá velké množství úložného prostoru a funkčního zázemí pro každodenní potřeby rodiny s dětmi. Nová zaoblená komora ve vstupní hale, i spíž skrytá za kuchyňskými dveřmi se do dispozice začlenily bez volání po pozornosti, a doplnily původní funkční vychytávky v podobě úložného prostoru nad schody a komory na lodžii.  

Kuchyně v matném provedení granitové šedé poskytuje protiváhu historickému břidlicovému obkladu.

V kuchyni za vysokými skříňky je chytře ukryta spíž a bojler, dodávající teplou vodu i do horní koupelny.

Původní dispozice bytu

Navrhovaná dispozice bytu, která zahrnovala vybourání příček a doplnění úložných prostorů - spíže a komory.

Fotografie: Jakub Pelnář, Jana Nádravská

Interiér soutěžil v soutěži Interiér roku 2023 v kategorii Nízkonákladové bydlení

https://www.interierroku.cz/cs/interier/1701/